„Pojďte s námi do ovčince…“

se  jmenuje letošní štědrovečerní hra. Holky budou hrát ovce, kluci vlky, a ač v ní vystupují hlavně ovce a vlci, je to podobenství o Bohu a o nás lidech.

V Bibli se to ovcemi a pastýři jen hemží, bylo to tehdy nejčastější povolání a zdroj obživy.

Všichni praotcové byli pastýři, Abraham, Izák i Jákob, také Mojžíš, král David a nespočet dalších. Byli to nomádi, putovali se svými stády krajinou, pohybovali se i po pustých a odlehlých místech. Byli hodně venku, za každého počasí, museli umět stádo ochránit před dravou zvěří i před lupiči, museli jim dokázat najít dobrou pastvu, což v kamenité judské krajině není úplně snadné. Člověk vlastně nechápe, co tam ty ovce žerou, na čem se tam pasou, když část roku je tam vidět jen samé kamení a hlína.

Obraz života pastýře a ovcí se stal jedním z nejčastějších obrazů, kterým Bible mluví o vztahu Boha a člověka, Hospodina a jeho lidu.

Byl to obraz, který vycházel z každodenního života a tak byl dobře srozumitelný. Sama ovce je nešťastná a nesvá. Potřebuje stádo a to potřebuje  pastýře. Nám lidem se to sice někdy moc nelíbí, když jsme přirovnáni k ovcím, zvířeti stádovitému a nepříliš bystře vypadajícímu. Ale na druhou stranu je to zvíře užitečné a nenáročné, mírné a pokojné.

Mít opravdu dobrého pastýře je tedy výhra pro ovci i pro člověka. „Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku…“ tak začíná žalm 23, který zná snad každý. „Já jsem dobrý pastýř, dobrý pastýř položí svůj život za ovce…“ čteme Ježíšovo slovo v evangeliu.

A tak, když se jednou ovce rozhodnou opustit ohradu i pastýře, protože už je nebaví pořád stejný kopec, ke žrádlu pořád stejná tráva, a pořád to dojení… někde to jistě bude lepší… jak se jim asi povede? O tom bude letošní vánoční hra „Pojďte s námi do ovčince…“, kterou jsme už jednou hráli, v roce 2010. Protože ale děti rostou jako z vody, herecké obsazení bude komplet jiné.  Bude hezké, jak se k zážitkům z letošního provedení přidají vzpomínky na hru před devíti léty.

Díky péči rodiny Kačírkových se můžeme také těšit na chvíli s punčem, trochou cukroví a přátelského popovídání, než se všichni rozejdeme po hře domů ke štědrovečerní večeři.

Na štědrovečerní bohoslužbu s vánoční hrou, která bude veselá i vážná zároveň, Vás za všechny účinkující srdečně zvu. Martina Kadlecová, farářka