Až politické a hospodářské reformy císařovny Marie Terezie nastolily po 225 roků trvající ohavné rebelii zdivočelého českého národa pevný a spravedlivý řád. Byla zavedena řádná evidence obyvatel po jejich trvalém usazení. Každý od té doby příslušel k některé obci, měl tam domovské právo. A také k některému domu, jenž byly v roce 1763 nově očíslovány.

Byla také upřesněna úloha obecního zastupitelstva, rychtáře, pudmistra a konšelů ve správě obce.
Řádné soustavy nahradily hrdelní právo vrchnosti. Bylo zrušeno právo odúmrtí, podle něhož vrchnost na prázdné grunty a na ty, které neměly dědice, dosazovala nové poddané, kteří se zavázali plnit robotní povinnosti.
Syn Marie Terezie Josef II. v reformách dále pokračoval. Jeho patentem z roku 1781 bylo zcela zrušeno nevolnictví. Jako jedna z epoch vývoje lidské společnosti. Od té doby se mohli poddaní bez souhlasu své vrchnosti ženit, stěhovat na jiné panství, či dokonce chodit do školy a učit se řemeslům.
Je ke cti tehdejšího obecního zastupitelstva v Silůvkách, že již po dvou letech v roce 1783 byla v obci postavena škola jako jedna z prvních v našem okolí.

Jako gramotní začínali naši občané z početnějších rodin odcházet do služby. Nejčastěji jako řemeslníci nebo jako služebné do větších měst a to hlavně do Brna a Vídně.
Vojenská povinnost byla v této době zkrácena z doživotí na 7 roků. Armáda byla profesionální.
Byla to doba hlubokého feudalismu. Všichni občané byli závislí na půdě. Kromě plnění robotních povinností, které byly vesměs pracovní, museli poddaní také platit svému faráři a učiteli v naturáliích. Obecní správa byla odměňována pronájmem obecních pozemků.
Poddaní se snažili, aby se na jejich polích hodně urodilo. To byla jejich živnost. K tomu bylo zapotřebí přízeň počasí, znalost polních prací, fyzická zdatnost a život v míru.
Lidé si velice všímali přírody a z opakujících se jevů vznikali různé pranostiky, jimiž se hospodáři po celý rok řídili.

Do polí chodila procesí modlit se za hojnou úrodu, odvrácení bouří , ohňů a krupobití. V tomto úmyslu byl také postaven v roce 1757 ·poutní kostel sv. Antonína na kounickém panství, ke kterému Silůvky patřily.

Mezi roky 1781 (zrušení nevolnictví) do roku 1848 (zrušení roboty), tedy za 67 roků se postavilo v Silůvkách 6 nových domů, čp. 57 škola, čp. 58 kovárna, čp. 59 rozdělení půllánu čp. 29 na dva čtvrtlány. Čísla 60, 61 a 62 jako nové domy chalupníků za dědinou. Těchto 60 malých bílých chaloupek s doškovými střechami prožívá Napoleonské tažení v roce 1805, choleru – mor v roce 1831 a velký požár části obce v roce 1847.
Pouto roboty se zdá být posledním břemenem, kterého by se chtěl selský lid do budoucna zbavit.

Informační list pro obyvatele obce Silůvky, číslo 10 (44), ročník 4, říjen 2002, str. 9–10.