Říká se, že každý muž má zplodit syna, postavit dům a zasadit strom.
Stromy se sází také k různým událostem, jubileím a výročím.
Mnohé tyto stromy se dožijí vysokého věku i úcty, jsou opravdu památné. Zasluhují proto zvýšenou pozornost i ochranu.
Roku 903 byl ve tvrzi, v níž se narodil sv. Václav, zasazen jeho babičkou Ludmilou dub, který tam roste dodnes. Věštba praví, že pokud strom ten růsti bude, český národ nezahyne. Jeho stáří je tedy 1097 roků a místu, kde roste se dodnes říká Stochov, poněvadž sv. Václav měl na této tvrzi sto chův.
Je známa i celá řada památných stromů v našem okolí. Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou, obrovitý strom starý asi 600 roků u cesty na zámek.
Ríšova borovice v Podkomorských lesích u Ostrovačic, kde se scházívali Ríša s Helenkou.
Nebo dub u Omického dvorku, přírodní výtvor, jehož mohutnost ukazuje, že již za mnohá staletí svého bytí zažil ledacos.
I v naší obci máme takové. Nebo jsme měli.
K těm nejvzácnějším patřil kaštan naproti domu čp. 64, který byl v šedesátých letech vykácen. Byl zasazen roku 1645 na místě, kde byli pohřbeni občané pobiti Švédskými vojsky generála Torstensona, který během třicetileté války 2 x dobýval Brno (1643 a 1645). Vedle stromu stával dubový kříž s krásnou řezbářskou výzdobou a ukřižovaným Kristem. Kříž byl roku 1960 zakopán ve Slavíkově zahradě.
Ke zrušení roboty roku 1848 byly zasazeny 4 lípy, z nichž 2 ještě rostou (na hřišti Pod Lipami). Jedna byla odstraněna při stavbě transformátoru roku 1965, druhá roku 1990 kvůli špatnému stavu kmene.
Nejstarším ovocným stromem v obci je nyní hrušeň štigrmárka před domem čp. 43 (bývalý půllán p. Helara). Ten se stal první obětí moru v Silůvkách v roce 1831, a byl pochován spolu s ostatními „na Krchůvku“, na místě dnešních domů čp. 152 a 153. (O tom budu psát později v článku – Hřbitovy). Hrušeň byla zasazena v roce 1797, a je již poslední tohoto druhu v obci.
Lípa u školy je z roku 1919. Byla zasazena ke vzniku republiky. Roku 1939 bylo pod ní místním Sokolem upraveno prostranství se stožárem a státním znakem věnované Antonínu Švehlovi.
Lípa u pomníku byly zasazena po válce k 1. výročí osvobození.
Lípa za pomníkem z roku 1968 byla zasazena na počest nastolení socialismu s lidskou tváří.
V okolí obce patří mezi památné stromy dvě lípy u kaple sv. Trojice u hřbitova.
Lípa u sklepů v úvoze na Záhumenicích z roku 1867.
Skupina borovic na Karlově. Košaté borovice s větvemi až k zemi, vzácný přírodní výtvor v naší oblasti. Stáří kolem 250 roků.
Dvojice dubů tamtéž. Duby jsou zasazeny na místě, kde byl zavražděn pekařský pomocník z Karlova.
Dvě plané hrušně v Krátkých ve stáří 200 roků. Odtud je jeden z nejhezčích pohledů směrem na Pálavu.
Torzo dubu u Hlínské cesty, odumřel z jara roku 1988, váže se k němu zajímavá pověst spojena s rodem Dobrovodských čp. 33.
Kaštan s křížem na rozcestí: Moravské Bránice – Mělčany – Silůvky z roku 1880 od rodiny Jakšovy čp. 51.
Skupina lip u cesty Tuřanky nad nádražím směrem ke Hlíně. Pod nimi je železný kříž s kamenným podstavcem z roku 1870.
Dvě lípy na Oklokách z roku 1912.
Již 30 roků chrání Záděrův kříž dvě lípy na Širokých.
25 roků roste lipová alej při cestě od nádraží ke Hlíně, s odbočkou ke kamennému stolu na pokraji lesa. Od té doby jsme sloučeni s JZD Ořechov.
I v letošním jubilejním roce bylo zasazeno několik stromů.
Lípa u prodejny p. Hrdličky, naproti domu čp. 16. Lípa u hřiště, kaštan u Jakšova křížku a před domem čp. 64. Platan u čističky.
Všechny tyto výše popsané stromy jsou svědkové pohnutých dnů i významných událostí, ať státních, obecních či rodinných.
Važme si jich, chraňme je a přejme jim šťastnou budoucnost.
Mnohé z nich jsou i místem odpočinku a milých vzpomínek v příjemném stínu jejich olistěných korun.
Informační list pro obyvatele obce Silůvky, číslo 10 (19), ročník 2, září 2000, str. 5–6.